Fucking mascara..

Dnešek měl být fajn... Celý den sem obíhala všechny možné příbuzné a večer sem si chtěla užít koncert s V.. Jak je zvykem v mém životě, nic nejde podle plánu.. Koncert byl fajn. Za náma stáli moc pěkní chlapci, ale protože to V trošičku přehnala s alkoholem tak sem jí musela odtáhnout násilím - kdybych jí tam radši nechala se plazit po těch chlapcích! Protože po zajímavé cestě metrem sme vystoupily na Hradčanské a viděly oživovat poměrně mladého kluka kterého srazila tramvaj.. Pořád vidím, jak se mu snažili pomoct.. Masáž srdce.. Moc dlouho.. Pak zvuk jako by ho napojili na přístroj a tam jako ve filmu znělo ten zvuk té čárky jak se nehýbe -------------------- Asi bych vás tím neděsila, ale prosím všechny, kdo tamtudy chodí aby chodili na zelenou a dávali si pozor! vlastně si dávejte pozor všude! Jinak to byl fakt šok.. a má blbá řasenka hrozně štípe, ještě že už nemůžu ani brečet

Weding dresses

Ne, nepřemýšlím o tom, že bych se někdy vdala (samozřejmě kromě mého vysněného zpěváka :D), ale svatební šaty sou nádherná věc. Škoda, že si je člověk může vzít v podstatě jenom jednou. Jedna párty a to je na sobě nevěsty nemaj ani celý den! na pár hodin! Pár hodin jako princezna!!!!!! Miluju svatební šaty a obdivuju ty co je navrhují... Takže dnešní příspěvěk věnuji designům návrhářky jménem.... wait for it.... VERA WANG

Tak co, líbí se vám nějaké?

Blackout...

Ani nevím proč to píšu, protože vím, že si to nikdo nepřečte (ahoj Veru :)), ale mám takový zvláštní pocit a doufám, že zmizí, když vám o něm řeknu. Strašně si přeju být malé dítko. S největší starostí, že zítra musím do školy a že mi máma nepodepsala poznámku v žákajdě! Pomalu mi dochází, že v září si nesednu do třetí lavice uprostřed s Tinkou. Od dospělosti mě vlastně dělí 3 věci. Zaprvé odstěhovat se. Na to se kupodivu docela těšim, i když se bojím, že to sama nezvládnu, ale budu mít (doufejme) perfektní spolubydlící, kterou znám úplně nejdýl co to jde! Druhou věc si raději nechám pro sebe. Třetí je najít si práci. Opravdu se mi do toho nechce. Proboha vždyť pracovat budu do konce života! I když současné nic nedělání už mě dávno nebaví (nachápu jak ho můj bratr dokáže provozovat už tolik let). Ale nějak nejsem schopná napsat životopis, někam ho poslat a pohovorů se bojím už teď!! Nejspíš bych potřebovala někoho, kdo mě bude držet u všeho za ruku (znamení, že k dospělosti mě dělí víc jak 3 kroky? :D) Asi jsem stále 14-ti letá holka co věří že jednou bude chodit s tím úžasným zpěvákem. Heh fakt na to věřím :D Vždyť to je to jediné co mě nutí každé ráno otevřít oči. Jednou bude všechno krásný! (a ne nejsem sjetá, jen trochu mimorealitu)

Školní krámy

Jelikož jsem před měsícem definitivně ukončila školní docházku (ano, už na mě padá deprese a toužim po tom být zpátky!) tak se vám chci pochlubit s tím, co mi tolik let dělalo v penále radost a to co bylo pro mne významné.

Můj milovanej chlupatej penálek. Chcete ho? Krásně se na něm spinká

zleva sob Yosemite park od Tinky, medvídek chlupáček od Ondráška a Tanečnice od Tinky - někde má i zbytek nohou

Niagara falls od Tinky, extrémně zvláštní propiska taky od Tinky, obyč tužka s motýlkem a barevná pastelka od Ježíška :D

Skins

Včera se jedna slečna na blogu rozplývalo o seriálu Skins a protože na mě doléhá prázdninové nicnedělání tak jsem si to musela pustit. Je to úžasná  kravina a musim koukat dál! Zatím sem viděla jen jeden díl, ale je to skvělé! Hlavně miluju Londýnskou angličtinu, přestože jí skoro nerozumim :)

Choutky...

Opravdu mám chuť na úžasný koktejlek Sex on the beach a tak vám chci taky udělat choutky :D

Nákupy

Tak jsem byla s mamkou dnes nakupovat, protože v pondělí nám mají předávat maturitní vysvědčení - které bych mimochodem měla podle všeho dokonce i dostat (což znamená, že jsem to udělala na poprvé :)), no a já prostě nemám co na sebe. A tohle jsme koupily :D

 

(tílko myslim New Yorker a šíleně se mi líbilo)

 (výherní kombinace na slavnostní předání, ještě k tomu chci ty boty od Bati po kterých už měsíc toužím, ale mamka mi je nechce koupit => v pondělí jdu utratit skoro celý kapesný za dva měsíce)

(dvacet let jsem odmítala nosit sukně a teď mi asi hráblo a už mám 4! no a prostě Mickey Mouse to jsem celá já!)

Výlet č. 1: Mníšek pod Brdy

Tak jsem si se svou drahou kamarádkou Dankou vyjela na "menší" výlet. Jsem rodilá pražanda, tak se na mě nezlobte ale cokoliv co nemá půl milionu obyvatel je pro mě díra. Přesto Mníšek pod Brdy uznávám jako krásné (vesnici) město. Jely sme vlakem a protože to trvá skoro hodinu a půl tak sme neustále vyhlížely jestli sme to nepřejely a protože si ani jedna z nás nepamatovala kde to staví předtím bylo to docela stresující. Pak sme přijely do zastávky Mníšek pod Brdy (baví mě to pořád říkat :D) a vystoupily sme a ejhle. Hospodu sme čekaly ale široko daleko nic jiného. Do města se dostanete po silnici přes pole (tak kilometr typuju) a protože sme hledaly zámek tak nás překvapilo (ano sme z města!) že to není nikde značené.

Nakonec sme zámek našly a je opravdu nádherný. Jestli se budu chtít někdy vdát tak tam by mi to ani tolik nevadilo! Koupily jsme si dokonce prohlídku obytné části (studenti za 50,- plnocené za 70,-) a je to opravdu úžasné! Zařízeno v období 30. let minulého století a rozhodně jsem nečekala takový vynález jako třeba panenky které sukněmi zahřívají konvice na čaj. Nebo mají dokonce funkční masážní přístroj co vypadá jako telefonní sluchátko. Co bylo ale opravdu nejlepší byl dětský pokoj, kde byl domeček pro panenky, ve kterém se dalo dokonce rozsvítit, nebo model školy. A věděli jste že už tehdy byly Dostihy a sázky nebo třeba Monopoly? Prohlídka opravdu stojí za to!

Pak jsme šly projít město (jinak celkem nic moc no) a zapadly do hospody (to se nám podobá). Pod zámkem je vynikající restaurace - skvěle vaří a umí dobře čepovat pivo. No a pak se nám nechtělo čekat na rytířské souboje, které tam mimochodem dnes taky byly, a tak jsme se vydaly zpět na vlak. Někomu sme tam ožraly třešně - hrooooozně miluju třešně! a hlavně sme se pořádně nasmály. Pak sme musely nutně vyzkoušet i restauraci u tratě aby sme si zpříjemnily čekání na vlak tak sme si daly pivo. Takže nám ten vlak nakonec málem ujel :D Díky bohu se na trati předtím něco stalo takže vlak čekal ve stanici asi půl hodiny a to by stihl i hlemýžď dopít pivo, dojít si na záchod a stihnout vlak.

Abych to shrnula - je to tam krásné a příjemně přírodní a díky tomu, že jsme dostaly průkazky kdy po 5 prohlídkách ve státních zámcích dostanete 6 zdarma, tak nás čeká dalších 5 zajímavých míst :D

Mimochodem, zámek je čtyřúhelníkovou podstavu a celkem pravidelnou, ale má jenom 3 věže. Jedna nebyla nikdy dostavěna. (Hlavně to vůbec není vidět)

 

Pokoj paní hraběnky s onou panenkou zahřívající čaj

Spací kompletek :D

Sestřenice bude mít v úterý narozeniny a tak jsem se zase pustila do šití. Peťa se ptala jestli k pyžamku dokážu ušít i tričko tak jsem to vyzkoušela a tady je výsledek. Snad se bude komplet sestřence líbit a bude jí :D A co váš názor?

Kdo jsem?

Je mi 19 let a od malička jsem posedlá manuální prací. Tím myslím výroba čehokoliv co má vypadat krásně ale v mém případě si nikdy nejsem jistá výsledkem. Prostě si nepamatuji kdy naposledy mé výrobky vypadaly lépe než jsem si představovala. Kdysi jsem chtěla jít na oděvní průmyslovku, protože mě moc bavilo šití, ale nějak jsem to vzdala pod nátlakem okolností a tak jsem šla na obchodní akademii., de jsem letos odmaturovala. Přesto se pokouším neustále něco tvořit.

Nedávno jsem narazila na skvělý blog jedné moc šikovné slečny a napadlo mě, že se taky trochu pohlubím svými "výtvory". Kritika je skvělá věc, ale vždy si prosím uvědomte, že jsem amatér a mějte slitování! :D:D

Jinak původní blog můžete nalézt na http://hanickatvori.blog.cz